Nebula - nebula je nepřesně používaný výraz pro rotující směs plynu a prachu diskovitého tvaru, která je či byla součástí většího molekulárního mračna. Nebula svým kolapsem, frakcionací hmoty dává vznik hvězdám (např. Slunci) a planetárním systémům. Vývoj nebuly je poměrně krátkodobý (105 – 106 let). Z nebuly vzniká protoplanetární disk, který se vytváří kolem hvězd hlavní sekvence, s charakteristickým rozměrem 200 astronomických jednotek. Protoplanetární disky byly pozorovány v okolí Vega, Beta Pictoris, Epsilon Eridani, Alpha Pisces. Po vzniku hvězdy (centrálního slunce) vznikají ze zbytků disku planety.
Neutronová hvězda - hvězda složená převážně z neutronů, s hustotou řádově rovnou hustotě atomového jádra. Střední hustota neutronové hvězdy je 1017 kg•m–3, poloměr asi 10 km, centrální teplota 109 K a velikost magnetické indukce až 108 T.
Nova - je to eruptivní proměnná hvězda, jejíž jasnost se v průběhu jednoho dne až sta dní zvýší o 7 – 16 mag. Příčinou tzv. vzplanutí novy je náhlé rozepnutí hvězdy a vyvržení části obalu do okolí.
|