Venuše
 - Venuše
, obíhající kolem Slunce jako druhá planeta, je „skalnatá koule“, obklopená hustými žlutými oblaky. Tato oblaka, odrážející část slunečního světla, mají za následek, že Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Hustá atmosféra na Venuši způsobuje žhavé, dusné prostředí: povrchové teploty dosahují 480°C a atmosférický tlak je 90krát větší než na Zemi. Žlutou barvu mračen způsobuje kyselina sírová. Její hladina se mění, z čehož se dá soudit, že některé sopky na Venuši jsou možná dosud aktivní.
Skleníkový Efekt
I když není Slunci nejblíže, je Venuše ve sluneční soustavě nejžhavější planetou. Na Venuši i na Zemi prochází krátkovlnné infračervené záření ze Slunce atmosférou, ohřívá půdu a vrací se zpět jako dlouhovlnné infračervené záření. Část tohoto infračerveného záření (tepla) je na Zemi pohlcena atmosférou a vzniká „skleníkový efekt“. Na Venuši je skleníkový efekt úplný - atmosféra zadrží všechno teplo.
Zpětná Rotace
díváme-li se shora, od severního pólu, pak většina planet a měsíců ve sluneční
soustavě rotuje a obíhá kolem Slunce proti směru hodinových ručiček. Ve srovnání s jinými planetami je ale smysl rotace Venuše opačný - ve směru hodinových ručiček; je to tzv. retrográdní (zpětná) rotace. Dosud nevíme, proč tomu tak je, ale někteří astronomové se domnívají, že v minulosti možná Venuše rotovala stejným směrem jako ostatní planety, avšak po srážce s jinou planetou nebo planetkou se smysl rotace změnil.
|